VÝTVARNÍK a ŘEZBÁŘ PETR SOUDEK

Minulost - dřevořezba

Od dětství mě fascinovaly člověkem vytvarované materiály. Akantové listy vytesané do kamene na portálech kostelů a zámků, děsivé chrliče na katedrálách, pozlacené voluty a révové listy na rámech zrcadel, řezaná schodiště a stropy, ale i štukové figury a výzdoby fasád domů, které vidíme, když zvedneme hlavu v některé starší zástavbě. To všechno mě přitahovalo a fascinovalo. První zkušenosti s řezáním jsem udělal s pěnosilikátovými tvárnicemi, pak jsem modeloval z hrnčířské hlíny, až jsem se díky panu Viktoru Brůžkovi, restaurátorovi, štafíři (pozlacovači) a rámaři dostal k opravdové řezbařině a mohl jsem nahlédnout do restaurátorské kuchyně, a dokonce i něco pod jeho vedením sám zkoušet. A tak jsem se naučil, jak a co se dělá z masy (klíh, kaolín a plavená křída), jak se pozlacuje dřevo, patinuje, ale i jak se brousí dláta. A tehdy jsem vyřezal prvních pár kopií rámů a svícnů.
Největší, a pro mě zásadní práce byla oprava barokního florentského zrcadlového rámu a vytvoření jeho přesné kopie, práce, kterou mi pan Brůžek svěřil a později i přes Artii zprostředkoval prodej kopie do Německa, což byl i můj první podstatnější výdělek. Dotýkat se a jako by pokračovat v tom, na čem pracovali florentští barokní mistři řezbáři před mnoha a mnoha lety, bylo opravdu vzrušující. Poté co tyto práce viděl starý řezbář pan Suchánek a vyznamenal mě chválou, což u něj bylo zcela výjimečné, jsem věděl, že už si můžu troufnout na cokoli.

Práce a zkušenost - dřevořezby

Se dřevem pracuji už přes 30 let. Za tu dobu jsem prošel opravdu mnoha odbočkami – vyráběl jsem repliky starých svícnů, sošek a rámů. Restauroval jsem nábytek, intarzované truhly, dveře, okna. Repasoval, restauroval a opravoval jsem nábytek a interiéry i pro velvyslanectví USA, ministerstvo pro místní rozvoj a další. Vyráběl jsem intarzované stoly a obklady do pražského hotelu InterContinental. Dělal jsem truhlářské, řezbářské, restaurátorské a někdy i tesařské práce. Vyráběl jsem nábytek pro výtvarníka Františka Skálu, 10 let jsem dělal sochy a reliéfní obrazy s malířem Martinem Velíškem a realizoval jsem jeho návrhy. Tam jsem také pracoval se železem a s žíhanou mědí. Spolupracoval jsem s ním (a s režisérem Aurelem Klimtem) také na loutkovém filmu Fimfárum, to jsem ale dělal hudbu k filmu, za tu jsem byl nominovaný na Českého lva.

Sochy a plastiky do zahrady

Vždycky mě ale nejvíc vzrušovaly a přitahovaly sochy a plastiky. Leonardova Pieta, Bernini a jeho práce s mramorem a anatomií, Rodin se svými Měšťany z Calais, ale i náš Sucharda a jeho Palackého pomník a mnoho dalších. A pak moderna. Henry Moore, Barbara Hepworth, Isamu Noguchi, Constantin Brâncuși atd. Jejich práce mi otevřely možnost a chuť pracovat s materiály daleko svobodněji, hledat, zkoušet a kombinovat. A tak jsem od realistických dřevěných soch andělů, vodníků a mlynářů přešel i k abstraktním plastikám na různá témata a pro různé prostředí.
Těžko si totiž k romantickému rybníku nebo jezírku posadíte abstraktního vodníka, spíš budete volit sympatickou pohádkovou bytost. Naproti tomu před novofukcionalistickou vilu rozhodně neposadíte realistického dědouška na lavičce, ale právě abstrakci s jednoduchými liniemi a v dominantní velikosti.

Dřevo pro sochy a plastiky

Dřevo jako materiál mi vždycky bylo nejbližší. Má kresbu, vlastní grafiku, je pokaždé jiné, má v sobě příběh svého života. Každý strom je originál. Jako my. Když si sáhnete na rozštípnutý kmen nebo ošoupanou desku stolu, pakliže není z lamina nebo jiného sterilního prefabrikátu, můžete se dotýkat dřeva, které třeba rostlo ještě před vaším příchodem na svět. Na roubenkách nebo starých hradních konstrukcích můžete vidět trámy, které jsou stovky let staré.
Dřevo je teplý organický materiál, se svou duší a energií. Je v něm i hudba. Když skládáte hudbu, pracujete s harmonií, melodií, rytmem, a to všechno při řezbařině nebo sochařině mimo jiné používáte také. Používáte rytmus opakování motivu nebo dekoru, hledáte harmonický tvar, melodickou linii třeba s drobnými disharmoniemi vytvářejícími napětí, a tím jistou dynamičnost. Je to tvořivá magie hmoty a tvaru, který taháte ze svých představ a pak ho vytesáváte, hněte, řežete, ryjete, a vzniká tak transformace stromu v nějaký výtvor, kterým bude pokračovat ve své existenci jako převtělený. Je to velké dobrodružství, vyžadující i odvahu a vytrvalost, někdy velká dřina a zápas plný pochyb a někdy i proher, kdy se dřevo vzpírá a je nepoddajné a svéhlavé, ale také velká radost z nalézání a tvoření.
U soch a plastik se musí samozřejmě harmonizovat vztah k místu, kde budou stát, ale hlavně k lidem, kteří v tom prostoru pobývají, v prostoru, který pomáhám zpříjemnit, zateplit, rozvinout, zintimnit... A tak sobě i jiným můžu přinášet radost.
Proto se v posledních letech snažím věnovat především řezbářské sochařské tvorbě.

Budoucnost - abstraktní plastika, abstraktní obraz a socha pro interiér i zahradu

Chystám se své práce se dřevem rozšířit o možnosti kombinace dřeva s kovem, především s měděným žíhaným plechem a kovaným železem, a také s kamenem.
Jedním z projektů, který připravuju k realizaci, je použití zkušeností a rozšířit tvorbu o reliéfní abstraktní obrazy.